Novodobé muzeum - historie spojená se zážitky

Čtyři a čtvrt kilogramů těžké 18. vydání katalogu Museums of the World vydavatele De Gruyter zachycuje 55 000 muzeí rozprostřených v 202 zemích světa. Pokud se podíváme jen na území České republiky, objevíme jich 484.

Na světě tedy existuje ohromné množství muzeí vystavujících enormní množství zajímavých exponátů. Proč existují, respektive, co je jejich smyslem? Portál Wikipedie odkazující se na již neexistující zdroj ICOM hovoří: Muzea jsou stálé nevýdělečné instituce ve službách společnosti a jejího rozvoje, otevřené veřejnosti, které získávají, uchovávají, zprostředkují a vystavují hmotné i nehmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem výchovy, vzdělání a potěšení.. Tato bohulibá činnost má jen jednu potíž - člověk má za život možnost fyzicky navštívit pouze nepatrnou část muzeí.

Muzea součástí doby digitální

Fyzická muzea jsou obrazným zhmotněním historie - fyzických objektů, s fyzickými předměty ve fyzickém světě. Jenže, lidé dnes tráví čas, baví se a vzdělávají jinde - na internetu. Ačkoli se tento moderní svět může zdát "zkostnatělým" muzeím nenakloněn - opak je pravdou - muzea dnes mají šanci dosáhnou historicky nejvyšších návštěvností. Pravda, mluvím o jejich zdigitalizovaných verzích.

Technologie a nástroje pro fotogrammetrii dospěly do fáze, kdy je 3D scan objektů libovolné velikosti dostatečně kvalitní, rychlý, cenově dostupný a jednoduše proveditelný. To umožňuje provést kompletní digitalizaci muzeí včetně všech exponátů s následným zpřístupněním přes internet.

Pověšení na internet, ideálně pod vhodnou licencí umožňující další šíření, může přinést zcela nové možnosti zpřístupnění muzeí a jejich exponátů napříč různorodými aplikacemi. Příkladem jest Národní historické muzeum ve Štokholmu, které za pomoci softwaru CapturingReality.com přefotografovalo svoji budovu The Hallwyl Museum a vybrané exponáty do 3D modelů a následně je uvolnilo na internetu pod volnou cc licencí. Výsledkem jsou ke dnešnímu dni nejen 3 stovky tisíc shlédnutí na platformě sketchfab.com, kam byly modely nahrány, ale rovněž implementace muzejních modelů v řadě aplikací, jejichž prostřednictvím si je lidé mohou dále prohlížet - ku-příkladu si projít budovu Hallwylského muzea v aplikaci VRChat.

Zcela nový zážitek díky virtuální realitě

3D scan muzeí umožňující jejich pasivní zpřístupnění je dobrý začátek, avšak schází mu lákadlo i pro lidi, které až tak tradiční studium a objevování historie neláká. Zde současná doba poskytuje další benefit provozovatelům muzeí. Headsety pro virtuální realitu dospěly do plně použitelné podoby (jednoduchost používání, dostatečná kvalita zobrazení, příznivá cena) pro ospravedlnitelnou investici do interaktivního zpřístupnění exponátů prostřednictvím Virtuální reality. Představte si návštěvu muzea, u které si exponáty nejen prohlížíte, ale můžete si je vzít do ruky, prohlédnout ze všech stran, rozložit na jednotlivé komponenty i s nimi různě pracovat. Prohlédnout si dvě stě let staré dělo je vzrušující - ale moci jej dle dobových postupů nabít a vystřelit z něj - to přináší zcela nový zážitek podporující lepší osvětu o daném exponátu.

Vyjma interaktivních exponátů, muzea ve virtuální realitě díky digitálnímu zpracování umožňují jednoduché a bleskurychlé přesouvání se v čase, událostech i místech. O bitvě je vzrušující číst, ale... ve VR ji můžete zažít!

Přesouvat lidi časem i místem je skvělá schopnost, přesto, sběratelé vědí, že největší hodnota je v ucelené sbírce koncentrované na jednom místě. Ve virtuálním prostoru je nepředmětné, zda se přesouvá uživatel virtuální reality nebo prostředí kolem něj - s využitím Virtuální reality je možné koncentrovat nejhodnotnější předměty lidstva na jednom místě - v sekundě dostupném 4.5 miliardě lidem (počet lidí s připojením k internetu) přímo z jejich obýváku.

Současný stav

Aplikaci vycházející z myšlenky popsané v odstavci výše se mi nepodařilo doposud dohledat (někdy si zkusím najít čas k dohledání pár zajímavých historických 3D modelů a zpracovat funkční ukázku). Seznam 3D modelů muzejních exponátů s příběhem a volnou licencí budu průběžně sdružovat v závěru článku - můžete využít pro vlastní zpracování). Zde, v závěru článku, jsem plánoval uvést odkaz na pár klasických virtuálních prohlídek muzeí, ale vše, co jsem našel, bylo extrémně nezáživné, takže se hledáním nebudu dále namáhat :).

Příloha: Muzejní modely pod CC licencí

budova Hallwylského Muzea
královská zbrojnice (dost skromná)

Účel a forma - jak by měla muzea přemýšlet o implementaci nových technologií?

Ve světě akciových trhů se říká, že existuje mnoho důvodů, proč insideři své akcie prodávají, ale jen jeden, proč je nakupují - aby jim to přineslo tížený výnos. Ačkoli muzeum není typickým tržním prostředím, jakékoli inovace jsou stále investicemi, a jako takové by měly muzeím přinášet hodnotu.

Ta nemusí být peněžní, ale zřejmá. Nemá smysl inovovat, dokud neexistuje ucelený koncept toho, co má muzeum reprezentovat, kam směřovat, co návštěvníkům a populaci obecně přinášet. Od toho se odvíjí technologická výbava muzea i design její integrace tak, ať využívání takto integrovaných technologií je návštěvníky přirozené.

Existuje řada metod, jakými lze expozice rozšiřovat, nahrazovat i inovovat. Body níže napoví směry na základě otázek, na něž si musí každý zřizovatel při plánování investic odpovědět:

Jaký je účel daného muzea? Co má jeho návštěva návštěvníkovi přinést?
Do jakých person spadají návštěvníci? Jak jsou staří? Existuje mezi jejich životem a vystavenými exponáty vazba?
S jakými technologiemi jsou návštěvníci zvyklí pracovat? Jsou ochotni zkoušet nové věci?

Muzeua přestávají být místem, kde je nutné se jen koukat a nemoci si cokoli zkusit. Tedy, zprostředkovaně. Řada muzeí již nabízí v rámci expozic nejrůznější stanoviště pro získání zážitku nebo zkušenosti - vyzkoušení práce s mechanickými nástroji, soutežní simulátory a podobně.

Při volbě konceptu muzea je vhodné pracovat s různými typy zapojení návštěvníka - tím způsobem se postupně prolamuje počáteční bariéra zkoušet si i pro mnohé pokročilejší věci, jakými je například virtuální realita.

V první řadě by muzea měla dořešit informační nedostatky ve stávajících expozicích. Zapřemýšlet, zda zobrazují větší obrázek o expozici - zda je expozice pro každého návštěvníka srozumitelná. Například, prezentuje li nástroje a výrobky, prezentuje i samotný proces, jak byly prezentované výrobky s pomocí prezentovaných nástrojů vyrobeny? Emoce vzbuzují jen expozice, které jsou pochopitelné.

Vyjma fyzicky instalovaných zařízení v muzeu lze pracovat i se zařízeními uživatelů - typicky mobilními telefony skrze QR kódy a rozšířenou realitou v prohlížeči. Je třeba zmínit, že každé řešení má svá pro a proti, diametrálně odlišná dle cílové skupiny návštěvníků a účelu, za nímž je konkrétní řešení integrováno.